Jdi na obsah Jdi na menu
 


Deregulace nájemného a zprávy - 15 říjen 2009

15. 10. 2009

cituji z:
http://www.denik.cz/z_domova/stat-chce-dorovnavat-seniorum-najemne-20090923.html


Stát chce dorovnávat seniorům nájemné Praha - Finanční podporu pro osaměle žijící důchodce zvažuje ministerstvo pro místní rozvoj. Na nájem ale nemají tisíce dalších domácností.
 
Autor:
Pavel Cechl
--------------------------------------------------------------------------------
24.9.2009 0:01.
 
Ilustrační foto.Autor: Deník/Marek CholewaV následujících dvou letech skončí v celém Česku regulované nájemné. Lidé tak budou muset platit tržní cenu. A to přinese problémy.

„Lze předpokládat, že ukončení deregulace bude mít dopad na udržení bydlení sociálně slabých seniorů žijících v plošně nadstandardních nájemních bytech v atraktivních lokalitách, zejména v Praze a velkých městech,“ upozorňuje Pavel Rakouš z odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Nejhůře na tom budou senioři, kteří si často s ohledem na nedostatek malých bytů a jejich vysokou cenu na volném trhu nemohli vyměnit byt za menší. Postiženi budou i senioři, kteří již nemají dost sil na přestěhování.

Přečtěte si: Ostravské obvody zvýší nájemné o padesát procent
MMR proto chce sociálně slabým seniorům žijícím ve velkých nájemních bytech, na které se v současné době vztahuje možnost deregulace, dotovat nájemné. Vyplácelo by jim rozdíl mezi nájemným na konci deregulace a současným regulovaným nájemným. „Ovšem pouze nad úroveň, kterou nemůže krýt sociální dávka,“ říká Rakouš. Podpora by se navíc omezila jen na byty větší než 38 metrů čtverečních, obývané pouze jedním člověkem.
„Realizace opatření ovšem závisí na rozpočtových možnostech státu a na nutné změně legislativy,“ dodává Rakouš.

Potřebných je více
Problémy s penězi na nájem má ale více lidí. Již nyní jich je podle průzkumu MMR více než 35 tisíc. Množství takových domácností však je zřejmě ještě daleko vyšší, protože do šetření byly zahrnuty obce, ve kterých bydlí jen polovina české populace.

I jejich počet navíc může zvýšit deregulace. K problémovým domácnostem v Praze se totiž připojí další větší města, kde kvůli převisu poptávky nad nabídkou i po skončení deregulačního procesu alespoň na čas budou vysoké nájmy. Pokud se nepodaří státu ve spolupráci s místní správou vytvořit omezenou nabídku dostupných nájemních bytů pro sociálně slabé, může se problém ještě zvětšit.

„Bezdomovectví se může objevit i tam, kde tento pojem dosud nebyl znám,“ varuje Rakouš.

Přečtěte si: Domovník: Žijeme opravdu v domě hrůzy
Vhodných sociálních bytů pro sociálně slabé, tedy bytů s podstatně nižším nájemným, než je tržní, je v současnosti nedostatek. To ostatně přiznávají i mnohá města. Například Zlín, kde by jich chtěli postavit více. Nebo Brno.

Chybí definice
„Je tu ale problém, protože neexistuje přesná definice sociálního bytu. Má představa je taková klícka s jedním pokojem, kuchyňkou a koupelnou, zhruba za 2,5 až tři tisíce korun za měsíc. Ale abychom udrželi takovou cenu, museli bychom sehnat velice levný zdroj bytů,“ říká náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.

Řešit to Brněnští chtějí tak, že budou vyčleňovat bytový fond, ze kterého budou byty sociálně slabým přidělovat. Podobný přístup volí i v Českých Budějovicích či Znojmě.

 


Klikněte pro zvětšení!.Na mnoha místech je ovšem problémem, že místní úředníci často nevědí, co to sociální byt je. Do průzkumu Deníku mnohá města bez obalu zařadila mezi sociální všechny byty ve svém vlastnictví. Bez ohledu na to, že jsou v nich běžní nájemníci, kteří svůj příbytek sociálně slabým jenom těžko v případě potřeby uvolní. Jako sociální nájemné pak uváděli regulované, které dříve či později skončí.

Je však nutné starostům přiznat, že ne vždy je chyba na jejich straně. Současný propad příjmů z daní jim navíc komplikují i neplatiči.

„Máme jich moc, a to číslo se pořád zvětšuje,“ říká Vilém Reichsfeld, místostarosta Veselí nad Moravou. V jeho městě sice nejsou dlužné částky tak vysoké jako v jiných městech, přesto dosahují statisíců. Na výstavbu nebo koupi sociálních bytů tak peníze nemusejí zbýt.


Dotace na sociální bydlení může zaujmout v regionech, míní developer
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se rozhodlo neomezovat dotaci na výstavbu sociálního bydlení pouze na veřejnou správu. Zažádat si o ni mohou i soukromí investoři s tím, že dostanou na jeden byt až 500 tisíc korun. Poté však musí tento byt minimálně deset let pronajímat jako sociální za nájem 43 korun za metr čtvereční. Navýšit jej každý rok mohou o inflaci. „Zajímavé to bude především v regionech,“ říká Jan Rosák, ředitel developerské divize realitní společnosti Century 21.

Na trhu s byty je znát stagnace. Je pro firmy specializující se na výstavbu pronajímání místo prodeje výhodné? Budou mít o to zájem?

Určitě ano. U nás zatím tento typ výstavby téměř neexistoval, zatímco všude ve světě je běžný. Nevím, proč bychom měli být výjimkou. Ale to se týká pouze nových staveb, které teprve budou zahájeny.
Pokud jde o stavby, které už běží a mají schváleny úvěry, tak je potřeba dohodnout se s financující bankou na změně modelu financování. Takové projekty už běží a reakce ze strany bank byly pozitivní. Je ale potřeba myslet na to, že to stojí další peníze. Je například potřeba vybavit byty kuchyní a podobně.

MMR nyní přišlo s tím, že by financovalo výstavbu sociálních bytů i soukromým investorům. Je tohle pro developery zajímavé?

Zajímavé by to mohlo být zejména pro regiony. Co se týče Prahy, bude se jednat asi spíše o dotace na změnu existujících staveb než o novostavby.

A co developerské firmy, se kterými v současnosti spolupracujete?

Určitě je pro některé z nich tento koncept jednou z cest. Záleželo by na konkrétních podmínkách projektu.

Neprodělávali byste na tom?

Záleží samozřejmě na cenách vstupů, kde mohou výrazně přispět obce, např. poskytnutím vhodného pozemku. Zajímavou variantou pak také může být možnost čerpat dotace na jednotlivé byty, kdy investor může vyčlenit na sociální byty jen určitou skupinu bytů v rámci projektu.
(cep)

Místostarosta: Nabízíme levné byty i slevu na nájmu
Praha - Problémy s lidmi, kteří nemají na nájem, budou muset řešit i místní úřady. Mnohé z nich se do toho již pustily. Například v Praze.
„Sociálně slabým poskytujeme třeba slevu na nájemném,“ říká místostarosta Prahy 3 Zdeněk Lochman.

Spustili jste sociální program pro lidi, kteří nezvládají platit nájemné. Na jakých zásadách spočívá?

Stojí na třech pilířích. Tím prvním je takzvané ústupové bydlení, kdy už více než rok nabízíme nájemcům velkých obecních bytů možnost přestěhovat se do menších. Podají si přitom žádost na předepsaném formuláři a doloží ji kopií smlouvy o nájmu bytu a dalšími doklady. Pak bytová komise posoudí jejich případ a přidělí jim menší byt.
Druhým z pilířů je dočasná sleva na nájemném pro nájemce městských bytů. Podmínkou je, aby žadatelé bydleli v bytě, ve kterém se zvýšilo nájemné, platili pravidelně nájem a podali si žádost o menší byt výměnou za stávající. Do výměny dostanou slevu na nájemném. Další částí je finanční podpora. Ta se přitom týká všech obyvatel Prahy 3. Pokud doloží, že splnili podmínky pro získání státní sociální podpory a přesto jim to nestačí, dostanou podporu formou daru.

Proč jste program zahájili?

Jsme výrazně seniorskou městskou částí. Žižkov měl být zbourán v rámci komunistického plánu asanace, a proto zde nedostávali byty mladí lidé. Poměr seniorů je tak hodně vysoký. A právě oni jsou hodně postiženi deregulací. Už během dřívější deregulace projevovali zájem o menší a levnější bydlení, což nás inspirovalo.

Kolik těchto ústupových malometrážních bytů máte?

V současné době jsou těch bytů desítky. Všechny ale ještě nejsou obsazeny a je možné o ně žádat. A celkem tu bydlí asi 70 tisíc lidí.

Jak je zaručeno, že lidé vaši finanční pomoc získají?

Musejí napřed vyčerpat všechny podmínky, které jim dává státní sociální politika. Pokud to splní, mají na podporu nárok.

Kdo má nárok na ústupový byt?

O ten může požádat kdokoliv, kdo má v naší městské části pronajatý obecní byt. Požadovaný byt navíc musí být minimálně o čtvrtinu menší než ten stávající.
(cep)

 

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

cituji z:
http://www.novinky.cz/ekonomika/181625-duchodci-jsou-zoufali-ze-zvysujicich-se-najmu.html


Důchodci jsou zoufalí ze zvyšujících se nájmů


Řada důchodců, hlavně ve velkých městech, je deregulací nájemného zahnána do kouta. Pokud žijí sami, penze jim často stačí sotva na zaplacení bydlení a jídla. Právě v těchto dnech již ale drží v ruce zvýšené předpisy nájemného na příští rok.

15 říjen 2009              7:35

Situace je podle rady seniorů tak vážná, že vyzývá vládu ke zmrazení regulovaného nájemného pro příští rok na letošní úrovni.

„S ohledem na nulovou valorizaci penzí v roce 2010 a skokový nárůst nájemného v Praze, Brně a dalších velkých městech vyzýváme vládu k uvalení cenového moratoria na regulované nájmy. Chceme, aby zůstaly na úrovni letošního roku,“ řekl Právu předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

Nájmy se zvednou až o 60 procent, penze se zvyšovat nebudou

Regulované nájmy na příští rok podle něj zvyšuje většina obcí. Nájemné od ledna někde vzroste až o 60 procent. „Některé pražské městské části sice nájmy nezvyšují, jiné ale ano a také soukromí majitelé domů nájemné navyšují často o maximum,“ dodal Pernes.

Právě v Praze je situace seniorů nejhorší, shodují se odborníci. V bytech s regulovaným nájemným tu podle nich žije asi 90 tisíc penzistů. Z toho 38 tisíc v bytech se soukromým majitelem.

„Pro příští rok se jim nájem zvýší o 800 korun měsíčně i více. Náklady na bydlení u nich ale často tvoří 80 až 90 procent příjmů,“ dodává Pernes. Zatímco za bydlení od ledna řada důchodců zaplatí více, penze se jim zvyšovat nebudou.

To, že situace je hlavně pro samostatně žijící důchodce téměř neřešitelná, potvrzuje i Karel Hanauer z bytové poradny Rady seniorů ČR. „Je to katastrofální, hlavně v Praze, ale i v Kladně, Brně nebo v Ostravě,“ řekl Hanauer.

Sociální dávky jim nepomůžou
Penzisté, kteří zůstanou sami, podle něj často nemohou s důchodem vyjít. To Právu potvrdila i paní Jaroslava z Prahy 10. Za obecní byt 1+1 49m2 má od ledna platit včetně poplatků 7114 korun měsíčně. To je zhruba o osm set korun více než letos.

„Můj důchod je ale jen 10 700 korun měsíčně. Jsem sama, manžel už umřel, je to neúnosné,“ říká. „Po zaplacení nájmu mi zbude jen 3500 korun měsíčně. Něco dám za lékaře a léky, takže penze je nedostačující. Je to tak na oběšení, vůbec nevím, jak to budu řešit,“ dodává. Podobně jako ona, nebo hůře, je na tom podle jejích slov řada jejích vrstevnic. „Člověku by mělo po zaplacení nájmu zbýt alespoň 5000 korun měsíčně,“ dodává.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí mohou senioři žádat o příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení. Kolik seniorů ale ve skutečnosti tyto dávky čerpá, ministerstvo nesleduje.

Podle rady seniorů však starým lidem tyto dávky ve skutečnosti příliš nepomohou.

„Na doplatek na bydlení senioři nedosáhnou, ten je určen lidem s příjmy kolem životního minima, což je pro jednotlivce 3126 korun měsíčně. Penze jsou ale vyšší,“ vysvětluje Pernes. Také z příspěvku na bydlení podle něj senioři obvykle nezískají skoro nic.

„Je to špatně nastaveno. Přestože mají nízký příjem, dostanou často padesátikorunu, stokorunu, nebo nic,“ dodal Pernes. Pro výpočet příspěvku jsou používány tzv. normativní náklady na bydlení. Ty například pro jednočlennou domácnost v nájemním bytě v Praze letos činí 5088 korun měsíčně. „Je to nastaveno příliš nízko. Skutečné náklady jsou zhruba 7500korun,“ kritizuje Pernes.

Hana Škodová, Právo

 

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://zpravy.kurzy.cz/190993-praha-zacina-resit-socialni-bydleni/


Praha začíná řešit sociální bydlení


Autor: Mediafax (Mediafax)23.9.2009 3:00:02 

PRAHA (MEDIAFAX) - Praha se po letech otálení pustila do řešení sociálního bydlení. Tlačí ji k tomu pokračující deregulace nájemného, která s sebou přináší potřebu většího množství malometrážních bytů pro lidi, kteří nezvládají platit tržní nájemné, uvádí středeční vydání deníku E15.

„Pokud ministerstvo pro místní rozvoj nezačne pracovat na zákonu, který nastaví pravidla pro přidělování sociálních bytů, vzejde tato iniciativa od města nebo od poslanců,“ tvrdí radní pro sociální a bytovou politiku a poslanec Jiří Janeček (ODS).

Janeček se zároveň chystá zřídit komisi pro podporu družstevní bytové výstavby v hlavním městě. „Oslovím zástupce družstev, ministerstvo pro místní rozvoj, představitele městských částí i akademickou obec. Cílem je nastavit systém sociálního bydlení a najít formu jeho podpory,“ řekl deníku E15 Janeček.

V Praze nyní žije v městských bytech na sedmdesát tisíc lidí, zhruba stejný počet jich bydlí v domě u soukromých majitelů. Magistrát se připravuje na situaci, kdy se stále víc nájemníků, a to hlavně z řad seniorů, bude muset kvůli tržním cenám stěhovat do menších bytů. Jednou z cest, jak získat peníze na jejich výstavbu, je privatizace. „Uvažujeme, že bychom v první fázi zprivatizovali přibližně dva tisíce velkometrážních bytů,“ uvedl Janeček.

Praha v minulých letech výrazně utlumila výstavbu. Naposledy město uvolňovalo peníze na nové byty v roce 2006. Nyní se úředníci zabývají nejen tím, odkud získat finanční zdroje, ale také, jak sociální bydlení stavět.

Kromě družstevní výstavby je ve hře varianta spolupráce s developerskými firmami, například formou PPP projektů. Pro ně by zakázky od města mohly znamenat vítaný zdroj příjmů. „Sekyra Group by byla ráda v PPP projektech aktivní,“ potvrdil mediální zástupce developera Radek Polák.


David Vandrovec, vandrovec@mediafax.cz

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
V březnu 2006 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon č. 107/2006 Sb., kterým byl upraven postup zvyšování nájemného z bytů. Zákon rozložil postupné zvyšování nájmu do čtyř let. Principem bylo dosáhnout v cílovém období, tj. v lednu 2010, nájmu ve výši 5 % ze základní ceny bytu v dané lokalitě (ceny vycházejí ze statistiky kupních cen nemovitostí, kterou zpracovává Ministerstvo financí ČR). Novelou č. 150/2009 Sb. bylo určeno, že deregulace nájemného u obcí s počtem obyvatel do 10 tis. končí daným cílovým rokem 2010, na rozdíl od měst s vyšším počtem obyvatel, kde se deregulace posouvá až do roku 2012
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

cituji z:
http://finance.idnes.cz/problemy-s-najemnym-muzete-vyresit-splatkovym-kalendarem-par-/viteze.asp?c=A091007_140414_viteze_bab


Problémy s nájemným můžete vyřešit splátkovým kalendářem

15. října 2009
Hlavní povinností nájemníka je platit nájemné. Jeho výše i termín platby musí být uvedeny v nájemní smlouvě. Majitel vám nájemné bez vašeho souhlasu zvýšit nemůže. Souhlas však nepotřebuje v případě navyšování v rámci deregulace. Pokud máte problémy s placením nájmu, s majitelem je ihned řešte. Můžete se domluvit i na splátkovém kalendáři.

foto: Profimedia.czNecelý milion českých domácností žije v nájemních bytech.
 

Majitel vám může zvednout nájem jen s vaším souhlasem
Za užívání pronajatého bytu musíte majiteli platit nájemné. Pokud se rozhodne vám nájemné zvýšit, musíte s tím souhlasit. Bydlíte-li však v bytě s regulovaným nájemným, váš souhlas není potřeba.

V bytech s regulovaným nájemným bydlí naprostá většina z domácností žijících v nájemních bytech. Výše a pravidla postupného navyšování nájemného jsou předem přesně daná. K postupné deregulaci, tedy uvolnění nájemného začne docházet od roku 2011. Zvyšování nájemného může majitel provést pouze na základě pravidel, která jsou daná pro konkrétní lokalitu, typ bytu apod. Navýšení nájmu vám vždy musí předložit v písemné podobě.

V nájemní smlouvě hledejte výši i termín platby nájemného
Kolik a kdy platit za užívání bytu musíte mít uvedeno v nájemní smlouvě. Vaší povinností je termín platby dodržet. Zároveň máte právo na dohodnutý termín platby i ze strany majitele. V žádném případě po vás nemůže požadovat placení v jiném než domluveném termínu.

V případě, že nebudete nájemné platit včas, připravte se i na možnost, že vám majitel může dát výpověď bez povolení soudu. Neplacení nájemného po dobu nejméně tří měsíců je jedním z deseti důvodů, kdy majitel nemusí žádat soud o povolení nájemníka vystěhovat. - čtěte Dlužíte-li tři nájmy, můžete dostat z bytu výpověď

Můžete požadovat slevu z nájemného
I přesto, že výše nájemného je pevně daná, může se nájemce ocitnout v situaci, kdy bude na majiteli požadovat slevu z nájemného. Tyto situace upravuje ustanovení § 698 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy majitel poruší svou povinnost zajistit nájemci plné a nerušené užívání pronajatého bytu.

nájemce má nárok na slevu z nájemného:
1. Pokud pronajímatel přes nájemníkovo upozornění neodstraní v bytě nebo domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jeho užívání.

2. Pokud stavební úpravy v domě podstatně nebo po delší dobu zhoršují podmínky užívání bytu nebo domu.

3. Pokud pronajímatel řádně a včas neposkytuje plnění poskytovaná s užíváním bytu.

podrobněji viz § 698 obč. zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.)
 

Splátkový kalendář může pomoci
Pokud se dostanete do situace, kdy nebudete mít dostatečné příjmy na placení nájemného, pokuste se s majitelem bytu domluvit na splátkovém kalendáři. Díky tomu si tak budete moci rozložit placení nájemného do delšího časového úseku.

Důležité je však o svých potížích jednat s majitelem okamžitě. Pokud uvidí, že máte snahu situaci řešit, bude k vám jistě vstřícnější.

S problémy s placením nájemného může v určitých situacích pomoci i stát. A to dávkou státní sociální podpory, příspěvkem na bydlení, případně dávkou hmotné nouze - doplatkem na bydlení. - čtěte Když vám příjmy nestačí na nájemné a Když jste v hmotné nouzi

Kam dál?
Opravu v bytě řešte s vlastníkem ihned, jinak odpovídáte za škody
Osm faktů, které musíte znát, než si pronajmete byt
Dlužíte-li tři nájmy, můžete dostat z bytu výpověď
Regulované nájemné: dvě strany barikády
Další články k tématu: Finanční rádce
Autoři:
bab iDNES.cz


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://magazin.ceskenoviny.cz/bydleni/zpravy/son-vyzvalo-vladu-k-prechodnemu-zmrazeni-najmu/401816


SON vyzvalo vládu k přechodnému zmrazení nájmů

 
vydáno: 09.10.2009, 10:34 | aktualizace: 09.10.2009 16:41

Praha - Republiková rada Sdružení nájemníků ČR vyzvala vládu, aby zvážila vyhlášení cenového moratoria na nájemné do přijetí nové zákonné úpravy určování výše nájmů. Důvodem je neustále rostoucí podíl nákladů na bydlení na celkových výdajích domácností, uvedlo dnes sdružení na svých internetových stránkách.

Cenové moratorium je možné podle zákona o cenách
 vyhlásit jen v případě, že je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace. "Taková situace zatím v České republice nenastala. Cenové moratorium je nástrojem cenové politiky
 nikoliv nástrojem sociálním. Obdobný pokus už jednou Ústavní soud
 v roce 2003 zrušil," řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer.

Sdružení nájemníků vedle přechodného zmrazení nájmů
 vyzvalo kabinet také k "důslednější" regulaci
 služeb spojených s užíváním bytu, které ovlivňují celkové náklady na bydlení. Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin se ale nedomnívá, že by nájemníci mohli se svou výzvou uspět. "Zatím se nikdy nepodařilo, aby se na základě záměru Sdružení nájemníků snížily ceny tepla, vody, energií nebo odvozu popela," řekl ČTK.

Mezi regulovanými cenami služeb pro bydlení je podle mluvčího MMR nejvýznamnější vodné a stočné, kde je cenovým orgánem ministerstvo financí. Dále jsou to energetické produkty, kde se o kompetence dělí Energetický regulační úřad a Státní energetická inspekce. V případě tepla a teplé vody, které jsou nejdražšími službami, se MMR opírá o nařízení vlády z roku 2001. To prý "splňuje ústavně očekávaný požadavek na spravedlivou, odborně zdůvodněnou a kontrolovatelnou úhradu".

Rostoucí náklady na bydlení podle Sdružení nájemníků nejvíce ohrožují seniory, mladé rodiny, zdravotně postižené a osamělé osoby s nízkými příjmy. Na nedávné tiskové konferenci předseda sdružení a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček řekl, že potíže s placením nájemného může mít v současnosti až 171.000 domácností.

Číslo ale vzápětí zpochybnilo ministerstvo pro místní rozvoj, které má bytovou politiku na starosti. Údaje Sdružení nájemníků jsou prý pouhé odhady, které se nezakládají na exaktních výpočtech. Podobná tvrzení prý navíc můžou vyvolat "neopodstatněné reakce obyvatel".

Ministerstvo chce tíživou situaci lidí v oblasti bydlení pomoci řešit prostřednictvím podpory výstavby sociálních nájemních bytů. Za ideálních rozpočtových podmínek by jich do tří let mohlo vzniknout až 8000. Střechu nad hlavou by v nich měli najít hlavně sociálně slabší domácnosti, lidé se sníženou soběstačností a senioři nad 75 let věku.

Regulované nájemné se v současnosti týká přibližně 750.000 domácností. Po ukončení deregulace má ve většině případů roční nájemné dosáhnout pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Pokud by všichni majitelé využili pro každý byt povolené maximum, vzrostla by v roce 2010 celková úroveň regulovaného nájemného v Česku o přibližně 17 procent. Letos to bylo o téměř 30 procent. "V současné době již ve většině případů nájemníci oznámení o jednostranném zvýšení nájemného pro rok 2010 obdrželi. Jde tedy o zákonnou formu zvýšení nájemného, kterou nelze zpětně zrušit," uvedl mluvčí místního rozvoje.

Původní předpoklady s tak razantním růstem regulovaných nájmů, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nepočítaly. Zákonodárci proto letos rozhodli, že kvůli zmírnění dopadů deregulace prodlouží uvolňování nájmů ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a ve všech středočeských městech nad 10.000 obyvatel až do roku 2012.
Autor: ČTK
www.ctk.cz