Okukuju - že vyměním byt za bunkr v pohraničí
cituji z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/bydleni/clanek.phtml?id=641360
Menší města příští rok přirazí k nájemnému o půlku víc
Nájemníkům ve velkých městech poroste regulované nájemné pomaleji
Praha - Přes polovinu současného nájemného navíc si nejspíš příští rok připlatí někteří obyvatelé bytů s regulovaným nájmem. Vyplývá to z kalkulačky nájemného pro příští rok, kterou dnes představil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Půjde především o byty v menších městech, v nichž má regulované nájemné skončit do roku 2011. Netýká se to tudíž krajských měst.
Nájemníci se na nové výši měsíčních plateb budou muset dohodnout s majitelem bytu.
Podle ministerstva poroste regulované nájemné příští rok v průměru o 17,3 procenta, letos o 30 procent.
"Konečné navýšení nájemného závisí na mnoha faktorech, například na základní ceně za lokalitu, aktuální výši nájemného a počtu let deregulace. Pro téměř 450 tisíc bytů je příští rok tím posledním, kdy výši nájemného určuje stát," připomněl Vondruška.
Velká města mají čas do roku 2012
Zbylých 300 tisíc ze současných 750 tisíc bytů podléhajících regulaci nájemného jsou byty v krajských městech, kromě Ostravy a Ústí nad Labem.
Spolu s obcemi nad 10 tisíc obyvatel ze Středočeského kraje v nich poroste nájemné pomaleji, protože bude podléhat regulaci o rok déle, tedy do roku 2012. V dubnu to odhlasovali poslanci.
Pro stanovení míst, pro která se uvolňování regulovaných nájmů prodlouží, byla směrodatná cena nájmu za jeden čtvereční metr plochy. Kde přesáhla 40 korun, tam lidi čeká pomalejší tempo deregulace.
Letos podle ČTK rostlo v některých oblastech až o polovinu. Příčinou byl výrazný růst cen nemovitostí v minulých třech letech, ze kterých se výše regulovaného nájemného počítá.
000000000000000000000000000000
cituji z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/euro-cz/clanek.phtml?id=641326
Zpomalení deregulace se týká jen zlomku domácností
11:00 | 30.6.2009 Kateřina Menzelová, Euro.cz
V nájemním bydlení dnes žije asi 17 procent domácností
Praha - Účel světí prostředky a hlavně v čase před volbami. Máme dobrou zprávu pro statisíce domácností, které bydlejí v bytech s regulovaným nájemným, oznamovali politici s úsměvem poté, co odsouhlasili, že se zpomalí deregulace nájemného o další tři roky.
Ve skutečnosti se ale ona zpráva týká jen zlomku českých domácností. A to, že je toto rozhodnutí nespravedlivé nejen vůči majitelům domů, ale vůči většině populace, jež v bytech s regulovaným nájemným nebydlí, poslanci zamlčeli úplně.
Inu, každý hlas se před volbami hodí. A to si myslí i ti, kteří dříve odstranění regulace hlasitě podporovali.
Pomoc v krizi?
Regulované nájemné se v Česku udrží ještě další tři roky. Uvolňování nájmů, jež mělo skončit příští rok, bude mírnější a potrvá až do roku 2012.
Pro zpomalení deregulace přitom hlasovali poslanci napříč stranami - podpořili ho i politici z ODS, kteří proti dvojím nájmům dosud vystupovali nejkritičtěji. Důvod, proč se náhle shodla koalice s opozicí, je prý zřejmý: mimořádné zmrazení deregulace prý pomůže v krizi mnoha lidem.
Nájemné by mělo nejvíc vzrůst příští rok, a to o 26 procent, v dalších letech pak dohromady o 16,7 procenta. Až v roce 2012 se má nájem v regulovaných bytech blížit tržním činžím.
Schválená změna se týká měst, kde je dnes regulovaný nájem vyšší než 40 korun za metr čtvereční. Jde o Prahu, krajská města mimo Ostravu a Ústí nad Labem a města ve Středočeském kraji nad 10 000 obyvatel.
KECY: Jdeme vstříc sociálně slabým, říká bývalý ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda
"Celkem ve 29 městech ČR včetně Prahy tak bude ve zhruba 300 tisících nájemních bytech nájemné zvyšováno sociálně únosnějším způsobem," uvedl ke schválení novely bývalý ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.
Stejně na pomalejší deregulaci pohlíží i Svobodův nástupce Rostislav Vondruška. "Prodloužení deregulace nájemného je významným sociálním krokem směrem k domácnostem, které by příliš prudkým růstem nájemného byly vystaveny neřešitelné situaci. Systém sociálních dávek nepočítal s tak prudkým a tak diferencovaným růstem, jaký by v případě nečinnosti zákonodárců nastal. Do určité míry může novela také snížit dopad hospodářské krize na naše občany," konstatoval Vondruška.
"Život v některých městech vychýlil ceny nemovitostí prudčeji, než by se předpokládalo," obhajoval dále protikrizové zpomalení růstu nájmů Svoboda.
Politika tak zase jednou zvítězila nad spravedlností. Regulované nájemné je protiústavní. K takovému závěru opakovaně dospěl Ústavní soud (ÚS). Dle jeho názoru deformuje trh, porušuje lidská práva a v podstatě neplní ani proklamovaný záměr, totiž ochranu sociálně slabých nájemníků.
Ústavní soud ve svých rozkladech apeloval na obecné soudy, ty ale nález ÚS neberou zatím v potaz.
V současné době probíhá zároveň proces proti České republice u mezinárodního soudu ve Štrasburku. Majitelé domů vyčíslují svoji újmu až na 500 miliard korun.
Z třetiny na 17 procent
Když jde o deregulaci nájemného, politici často argumentují ohromujícími počty lidí, jichž se otázka uvolnění činží týká. Dle Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) bylo v roce 1991 v Česku přibližně 1,5 milionu nájemních bytů.
"Nyní jich zbylo kolem 700 tisíc," odhaduje Robert Axamit, místopředseda OSMD.
Ústavní soudci mají za to, že regulace nájemného deformuje trh. Je pravda, že statistiky týkající se počtu regulovaných bytů se liší. Ministerstvo pro místní rozvoj jich udává až 740 tisíc. Poslední údaje Českého statistického úřadu mapující strukturu bytového fondu jsou z roku 2001. Tehdy bylo v Česku něco málo přes milion nájemních bytů a tvořily 28,6 procenta fondu.
I přes rozdílná čísla se všichni shodují, že nájemních bytů stále ubývá. Zatímco v roce 1991 bydlela v nájemním bydlení zhruba třetina domácností, nyní je to asi 17 procent.
Od počátku devadesátých let u nás obce privatizovaly zhruba 600 tisíc nájemních bytů, jejichž tržní hodnota dle OSMD dosahovala přibližně 600 miliard korun. Obce ale z transakce inkasovaly jen 60 až sto miliard korun. Důvodem "dumpingových" cen byla na mnoha místech politika.
"Celková ztráta na obecním majetku je tedy asi 500 miliard korun, což je pro srovnání asi polovina celkového státního dluhu ČR," upřesňuje Axamit.
Odlišný metr
Jako jeden z mála hlasoval ve sněmovně proti návrhu na zpomalení deregulace bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj není k úlevám důvod. Stát prý také nepomáhá lidem, kteří budou mít problémy kvůli krizi s placením tržního nájmu. "Nechápu logiku, že krize na nájemníky s regulovaným nájemným dopadne více než na ty v bytech s neregulovanými nájmy," reagoval Kalousek.
A schválené opatření se netýká ani všech nájemníků. V ostatních městech mimo těch přesně stanovených v novele nadále platí dosavadní režim. Tedy v 60 procentech nájemních bytů. To znamená, že u nich regulace skončí 31. prosince 2010.
Zastánci regulace poukazují na to, že na trhu chybí malé a levné byty, do nichž by se lidé bez dostatečných příjmů mohli po uvolnění nájemného přestěhovat. Stát chce proto podporovat výstavbu malometrážních bytů, aby jich bylo co nejvíc, až se nájemné po roce 2012 uvolní. Proč ale nepřišel s podobným návrhem již dříve? A je skutečně současná doba krize tím pravým časem na řešení problému, jenž přetrvává 20 let?
Nepřehlédněte:
Nízkými příjmy, které jsou prvním signálem hrozící chudoby, je v Česku dle ČSÚ ohroženo 995 tisíc osob, tedy téměř deset procent obyvatel žijících ve 400 tisících domácnostech. "Výstavba přibližně sto tisíc sociálních bytů by přišla na 180 miliard korun a celkové státní zadlužení by vzrostlo o zhruba 20 procent," říká Axamit s tím, že v případě výstavby 400 tisíc bytů by se čísla pochopitelně zvýšila. "Celá země by se ocitla na pokraji finančního bankrotu," dodává.
Teoreticky existují dvě možné cesty, jak pomoci lidem, kteří se sami nedokážou vypořádat s uvolněním činží. "Při dostatečně silném nájemním sektoru odpovídajícím asi třetině všech bytů, z nichž významný podíl patří státu nebo obcím, chudí bydlejí v obecních bytech za nižší než tržní nájemné nebo dostávají příspěvek na nájemné," vysvětluje Axamit.
To je tradiční evropská cesta typická pro Německo, Rakousko či Švýcarsko. Problém ale je, že kvůli přetrvávající regulaci v Česku v posledních 20 letech počet nájemních bytů klesá. Dle údajů Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí bylo v roce 2000 zprivatizováno zhruba 40 procent bytového fondu obcí. Na konci roku 2007 to bylo již v průměru 65 procent a po roce 2015 obcím zůstane necelá čtvrtina původního bytového fondu.
Půjčky všem
Druhou možností, jak ulevit nájemníkům po deregulaci, je podpora vlastnického bydlení, a to prostřednictvím zvýhodňování hypoték přes státní garance až po nátlak na banky.
Jenže tato cesta v USA vyústila v současnou finanční krizi. Hypotéku si totiž mohl obstarat i ten, kdo na ni vůbec dosáhnout neměl. Tyto nucené půjčky se pak podílely i na růstu cen nemovitostí v posledních 20 letech a vzniku cenové bubliny na trhu s nemovitostmi.
Současný stav je naprosto nespravedlivý. Nejen vůči vlastníkům domů, ale i vůči drtivé většině lidí, kteří nežijí v bytech s regulovanými činžemi. Regulované nájemní bydlení existuje v nějaké podobě všude na světě. Jen u nás jsou ale tyto byty soustředěny na nejlukrativnějších adresách a náklady regulace nesou vlastníci domů.
OSMD navrhuje, aby se pro lidi, kteří by nebyli s to platit tržní nájemné, využilo bytů v obecním vlastnictví a dále aby se zavedl příspěvek na nájemné v ostatních nájemních bytech v soukromém vlastnictví. "Odhadované náklady na zavedení příspěvku jsou zhruba šest miliard korun ze státního rozpočtu, jež jsou plně kryty zvýšeným příjmem obcí z deregulovaného nájemného," tvrdí Axamit.
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/euro-cz/clanek.phtml?id=641326
000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
cituji z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/bydleni/clanek.phtml?id=633541
Poslanci souhlasili, deregulace potrvá do roku 2012
10:33 | 1.4.2009 | AktualizovánoEva Benešová
Praha - Regulované nájemné se v příštím roce zdraží přibližně pouze o třetinu plánované ceny. Umožní to zákon, který dnes přijali poslanci.
Částka, o kterou se měla činže zvýšit v příštím roce, bude rozložena do následujících tří let. Deregulace tedy potrvá až do roku 2012. Zákon musí ještě schválit senát a podepsat prezident.
Míru, o kterou nájemné každý rok stoupne, bude vždy předem určovat ministerstvo pro místní rozvoj. Prozatím se počítá s tím, že nejvíce by se zdražilo v roce 2010, nejméně pak v roce 2012.
Čtěte také
Podle současných odhadů by měl nájem v roce 2010 stoupnout o 26 procent, o 8,1 procenta v roce 2011 a o 8,6 procenta v roce 2012. Poté by deregulace úplně skončila.
Opatření se týká pouze vybraných míst, kde je nájem za metr čtvereční plochy bytu vyšší než 40 korun. Mělo by jít o hlavní město Prahu, téměř všechna krajská a statutární města a velká města ve Středočeském kraji.
"Nacházíme se v ekonomicky složité situaci, poslední skokové nájemné by pro některé rodiny mohlo být tragické," odůvodnila přijetí návrhu poslankyně Zdeňka Horníková (ODS).
Podle ministra financí Miroslava Kalouska však návrh znevýhodňuje nájemníky bytů s regulovaným nájemným oproti těm s deregulovaným.
Satisfakce pro majitele: omezí se převody bytů
"Nechápu logiku toho, že krize na nájemníky v bytech s regulovaným nájemným dopadne více než na nájemníky s neregulovaným. A není pravidlem, že v bytech s regulovaným nájemným bydlí pouze sociálně slabší obyvatelé. Víme, kdo v těch bytech bydlí, dokonce bychom mezi nimi našli i některé poslance," reagoval Kalousek.
Uvedl také, že spousta vlastníků domů bojuje o přežití své nemovitosti, stejně jako jiní vlastníci jiných majetků.
Komplikace pro majitele domů, které jim zákon způsobí, přiznala i Horníková. Jako satisfakci jim nabídla nový občanský zákoník. "Novela by měla přinést jasné zrovnoprávnění vztahů majitelů a nájemníků. Upravuje například přechodu bytů," řekla Horníková.
Byty se totiž v současnosti mohou převádět na rodinné příslušníky se stejnou smlouvou. "My bychom to omezili pouze na manžela, rodiče a děti. A aby to bylo pouze na dva roky. Po dvou letech by byly uzavřeny nové smlouvy," dodala poslankyně.
